Dovol si úlevu

DNES SI DOVOL ÚLEVU.

Je to nejčastější počáteční brzda, se kterou se v práci s lidmi, setkávám. Posadí se a vysloví přání, že už nechtějí vláčet své bolesti, strachy a nejistotu. Dokud se mluví o problému, zůstávají poměrně klidní, protože něco vysvětlovat a zároveň argumentovat, proč něco není možné žít, to všichni důvěrně znají. Ovšem, když máme přejít k úlevné části - tak pojď, právě teď si dovol úlevu, spustí se odpor, podvědomí se brání, nechce znovu vyvolávat emocionální stres, ani vzpomínky.

 

Hlava se brání a vysílá do boje svoje nejvěrnější spolupracovníky - kritika a pochybovače. Cestují s námi z hlavy a odvádí od srdce, než povolí, nic si nedovolí. Nikomu se tak nechce žít, ale je daleko lehčí žít to, co tak důvěrně známe, všechny automatismy, než něco úplně neznámého a nového.

Dnes si jen dovol úlevu. 
Povoluj a dovoluj.
Nic víc.

Shumavan