Harmonie duše a těla je v rovnováze

Harmonie života je o rovnováze.
Duše i těla.

Pokud začneme ustupovat,
ten druhý začne zabírat čím dál více prostoru.
Pokud začneme víc dávat,
ten druhý začne víc přijímat.

Pokud nedáme jasně najevo své potřeby, hranice
ten druhý začne dávat najevo, že potřebuje víc a víc
a začne překračovat naše hranice.
Stejně to jde opačným směrem.

Vyčerpanost, únava může být znakem toho, že dáváme víc,
než můžeme a víc, než máme k dispozici.

Hyperaktivita, nuda, potřeba akce může být znakem toho,
že přijímáme od druhých víc, než potřebujeme.

Jste-li vyčerpaní z nevyrovnaného dávání, zkuste si uvědomit
motiv svého jednání. Vaší hodnotou je už jen to, že vůbec jste,
že existujete, že s vámi vaši blízcí mohou být, mluvit a cítit vás nablízku. Naučte se dávat najevo, co potřebujete. Nehrajte si na hrdiny. Na silné jedince, kteří nic nepotřebují a vše si zařídí sami.
Je pravděpodobné, že je to skutečně tak, že dokážete být velmi nezávislí, samostatní a všeho schopní. 

Naučte se, že nic nemusíte dělat perfektně, přiznejte si, že světu kolem vás je jedno, jestli je to, co vytváříte perfektní, lepší, poctivější... že totiž ve skutečnosti ten, komu to jedno není a kdo se perfekcionalismem dnes a denně bičuje, jste jen vy sami a nikdo to po vás nevyžaduje. Může se stát, že vás únava a vyčerpání dožene tak, že odejde vaše dosud pevné zdraví. Spánek se přeruší díky neustálé myšlenkové činnosti, co ještě udělat, zařídit a kde se ještě vydat z posledních sil i když už není z čeho dávat. A vrátit pak energii do přirozeného stavu bude stejně tak dlouhé, jako čas, kdy už jste jeli za hranici svých možností. Naučte se, že vaší prioritou jste VY. Z vás vše vychází, jak vaše pohoda, tak pohoda lidí a života kolem vás.

Jestliže se nudíte, potřebujete novou a stále zajímavější akci, víc a víc lidí, aby všechno, co děláte, bylo v životě barvitější, zkuste si uvědomit motiv vlastního jednání. Někdy to může být jen prostý strach zůstat o samotě, v klidu a chvíli jít směrem k sobě. Nerozptylovat se neustálými podněty a činností. Prostě jen chvíli být. Možná si při takovém výletu směrem k sobě, od činnosti ke klidu, uvědomíte, že vám vaši blízcí dávají víc a víc ze sebe a vy jen víc a víc přijímáte jejich energii. Možná za vás dělají činnosti, které vás nebaví, které jsou pro vás ztrátou času, dělají to pro vás s láskou, ale cítí se unavení. Možná jste příliš zaneprázdnění vymýšlením nových aktivit, prací, že zapomínáte na jejich potřeby stejně tak, jako na vaši přirozenou potřebu jít občas k sobě. 

Naučte se, že chvíle klidu přináší zastavení nutné k regeneraci, ale také k prohlubování vztahů s blízkými lidmi. S těmi, co dávají, zatímco vy příjímáte. S těmi, co vytváří základ pro vaše výjezdy směrem k aktivitě. Naučte se více naslouchat a vnímat, co potřebuje váš vnitřní svět, který je stejně a vyrovnaně důležitý jako svět vnější. Může se stát, že než se zastavíte a zklidníte, začnete vyrovnávat dávání, si ti, co dávají nadmíru, uvědomí svou pravou hodnotu a jednoduše odejdou. Tehdy už nebude zbytí a zastavení přijde samo od sebe. Naučte se, že prioritou není jen neustálá činnost, ale také vztah se vším, co v životě přichází.

Neustupujte tam, kde potřebujete životní prostor.
Nepřekračujte hranice tam, kde už začíná životní prostor druhého.
Milujte se takovým způsobem, že nikdy nepůjdete proti sobě. 
Proti svému pocitu, proti své energii.
Nebojte se projevit, když cítíte, že je to nutné
nebojte se mlčet, když cítíte, že to tak má být.
Dávejte prostor.
Dávejte si prostor.

Krásné harmonické babí léto!

 

Shumavan