Holčičky a chlapci - muži a ženy

Až pochopíme, že holčičky jsou nastavené jen BÝT a slyšet (hlavně) od táty, že jsou krásné, milované “jen” proto že jsou, že je máme, a to je pro nás ten největší dar - tedy nepotřebujeme, aby byla ještě v něčem nejlepší (jen pro zábavu a radost jako bonus, pokud ji to těší a miluje to), a ještě krásnější (to je i práce matek, které mají své nastavení měřítek pokřivené), protože není podle nějakých šablon, že oceňujeme jejich vnímavost, rozvíjení kvalit srdce, touhu po spolupráci a péči, pak je naučíme dávat si prostor pro život, lásku, zdravé hranice a současně do budoucích vztahů je naučíme nesoutěžit s mužem, ale dávat mu prostor, aby mohl přinášet všechno, co žena cítí do vnějšího světa a do vnější formy. Naučíme je nezvládat všechno na výkon, na sílu, ale spolupracovat s mužem, každý v tom, v čem je naše nastavení silnější. 

 

A stejně tak, pokud pochopíme, že kluci jsou vysoce citliví na kritiku otců, namísto povzbuzování k další metě - nevadí, nepovedlo se, zkusíme to příště a věřím ti, že to zvládneš! nemám žádnou pochybnost o tvojí síle a touze jít dál. Jakákoli kritika ze strany muže, je potápí do pocitů neschopnosti, neboť jsou nastaveni na uznání muže (a maminka může uznávat jak chce, od ní to nemá od školního věku váhu jako od muže). Hluboce se jich dotýká pokud matky zveličují jejich učení se přes chyby, což je pro muže zdravé a potřebné dělat chyby a učit se z nich, namísto zákazů typu: vidíš co jsem ti říkala? měla jsem pravdu, že to bude zase průšvih, čímž ho posílá jen do propasti strachu z chybování. Až kluky naplno pustí matky (a ženy) do mužského světa a pochopí, že jim jejich opičí láska a ochrana dělá medvědí službu, že je v ničem nerozvíjí, ale vede je k lenosti, nezodpovědnosti a ženské polaritě - že bytostně potřebují muže, tedy hodnota otce, či dědy (mužských vzorů) je v životě kluků naprosto zásadní a ničím se nedá nahradit - je nevyčíslitelná, pak se vztahy - životy - rodiny nás všech začnou měnit k lepšímu. Maminky jsou v jejich životě pro pohlazení, laskavost, první roky života a učení, že ženský princip nemanipuluje, ani neponižuje, ani přehnaně nezasahuje, ale dává PROSTOR pro růst muže a syna. Je laskavým svědkem svého bytí, přijímá a nechá prostor muži, aby jí mohl dávat, neboť si je vědoma toho, že její nastavení je odlišné a nejvíce učí syna vztahovat se, vnímat ženskou energii jako laskavou a jemně podporující, čerpat z toho, co se odehrává ve vztahu mezi ní a tátou, který je respektován a ctěn, stejně jako ona. 

Shumavan