Jak motivovat děti s rozdílným tempermentem MELANCHOLIK

Jak motivovat děti s rozdílným temperamentem II.
MELANCHOLIK

Je uzavřený typ, má smysl pro řád, přemítá o dokonalém světě, je velmi kritický k sobě a stejně velké nároky, které má na sebe, má i na ostatní-zejména morální. Je zde velká přísnost a neustálé zvedání laťky na nejvyšší úrovně. Vyžaduje přesnost, je schopen vidět až za roh, vnímá každou pomyslnou chybu. Žádá vše perfektní a hlavně pravdivé. Má vytříbený smysl pro čest, zradu a věrnost. Bývá často sám a rád. Vystačí si sám se sebou, ale pokud si ho někdo získá, je naprosto věrný. Je pozorovatel. Bere vše velmi vážně. Když ne ostatní, pak to musím vzít vážně alespoň já. Je člověkem přípravy, musí mít dostatečně stabilní a klidné prostředí bez vyrušování, aby si vše důkladně promyslel do každičkého detailu, teprve poté s tím vyjde ven. Je vyhraněný, až geniální. Miluje detaily. Je perfekcionista a pokud něco dělá, je to vždy na maximum. Je velmi opatrný. Nepouští se do hazardu. Jeho silnou stránkou není první dojem, okouzlí vás až mnohem později, když vás vpustí do svého složitého a propracovaného vnitřního světa.

Pokud chcete motivovat melancholika, musíte na to jít úplně jinak, než u ostatních typů. Neudělá mu radost jakákoli pochvala. Potřebuje vědět, za co konkrétně, je chválen. Pochvala musí být zcela konkrétní, neuvěří, když mu řeknete: Ty jsi tak úžasný. Jeho ústřední otázkou je PROČ? Jaký to má smysl a význam? Proč mě chválí, za co? Není to vztahový člověk, ale úkolový, což znamená, že ho zajímá radost z úkolu, nikoli radost lidí a atmosféra ve vztazích. Kritika ho ničí. Stejně tak, když se mu něco nepovede tak, jak by si přál k dokonalosti. Musíte vzít v úvahu, že než něco vypustil do světa, pracoval na tom velice dlouho a snažil se o co nejlepší propracování a kritika pošle celou jeho práci k ledu. Už se k tomu nevrátí. Neopakuje. Jeho pohonem je vylepšovat svět, vylepšovat projekty, vylepšovat sebe jako člověka a zavádět nové systémy, tam, kde vidí nedokonalost. Pokud ho nechcete ztratit a zcela uzavřít, pak se vyhýbejte kritice toho, co dělá. Namísto toho, mu dejte zcela konkrétní návrhy, kde co vylepšit a na co se znovu zaměřit, nad tím se zamyslí a chytí nový vítr. 

Co je důležité:
Melancholik potřebuje všechno dokončit. Potřebuje tedy dostatek času na přípravu. To může netrpělivým jedincům způsobovat mžitky před očima. Když takové dítě odeženete od hry, nebo jeho přemýšlení a vytrhnete ho z jeho pozorování, či vyžadujete, aby dělal něco jiného, třeba šlo k jídlu, bude nevrlé. Jde o to, že start a první krok, je pro něj nesmírně obtížný. Pokud už se do něčeho pustí, nebude mu stačit ukončení někde uprostřed. Má výborné koncovky, umí dotahovat do konce, až na situace, kdy je vystaven stresu a kritice, to pak rázně všechno ukončí a stáhne se do sebe. Chvíli mu pak trvá, než se znovu do něčeho pustí. Řekněte raději, je to výborná práce, ale musíš si dávat pozor na tuto věc (ukažte konkrétně na co). Tyto děti potřebují volnost pro kladení otázek, aniž by se vystavily riziku, že je někdo zesměšní. Není důležité, jestli jsou jejich otázky dobré nebo špatné, ale musí cítit, že se mohou v rodině, či ve škole svobodně ptát.

Typická otázka melancholika: Když byl Adam prvním člověkem-měl pupík? Jestliže je v nebi všechno dokonalé a není tam zlo, jak poznáme dobro, když to nemáme s čím srovnávat? 

Pokud máte melancholika, pak velmi pečlivě zvažujte svoje časové možnosti. Nedělá mu dobře přebíhání od jednoho kroužku ke druhému, raději se zaměří na jeden a ten dotáhne do konce. Pokud víte, že máte v programu časový stres, raději to odložte na období, kdy je času více. Melancholik nesnáší, když ho ve spěchu oblékáte, když někam jdete a ani neví kam, nebo když ho na něco předem nepřipravíte. To bere jako zradu. Sangvinický rodič takové nastavení moc nechápe, protože pro něj je to forma zábavy a překvapení, pro melancholika je to stres a hrůza. Pokud melancholik neposlouchá, znamená to, že se toulá ve svém vnitřním světě, zkuste se zajímat o to, co si potřebuje v myšlenkách dokončit, dopřejte mu čas, o to rychlejší pak bude vyřízení vašeho požadavku.

Všeobecně melancholik nemívá problém ve škole. Rád dělá úkoly a zcela samostatně, nechce, aby se mu do nich rodiče pletli. Chce to vyřešit sám. To posiluje jeho sebevědomí. I konkrétní pochvala jeho samostatnosti, práce a znalostí. Pokud navíc oceníte jeho smysl pro pravdu a čest a respektujete jeho dlouhý čas na přípravu, je oddaný všemu, co společně potřebujete udělat. Kritický učitel, nebo autorita, která nesnáší jeho perfekcionismus a zkoumání detailů, ho spolehlivě uzavře a demotivuje. Dobře se učí hře na hudební nástroje, protože má dostatečnou výdrž se něčemu dlouhodobě učit.
Počítejte ale s tím, že musíte mít dostatečně konkrétní odpovědi na jeho otázky: Proč se to učím? Proč musím plnit tento úkol? Proč čtu tuto knihu? Proč si to myslíte? Místo improvizace je LEPŠÍ MELANCHOLIKOVI JEDNODUŠE PŘIZNAT, ŽE NEVÍTE A NEZNÁTE ODPOVĚĎ. Za lež si vás nebude vážit. Na druhou stranu musí se naučit, že existují různé stupně dokonalosti.

Dospělý melancholik se také příliš nemění, je vážnější, smutnější, zadumanější. Má specifický a ohromný smysl pro humor, který se ovšem blíží matematickému vtipu. Zatímco on se nadšeně směje, okolí nereaguje. Je zvyklý se smát sám i na to, že je často nepochopen. Sangvinikům a cholerikům často leze na nervy, na druhou stranu takové spojení je vždy plodné, výborně se doplňují, protože melancholik neutíká, ale věnuje se detailům, které ostatní nemají trpělivost objevovat. Na druhou stranu, když melancholik zchladí okamžitě každý horký nápad nadšeného sangvinika, vznikají konflikty. To, co melancholik vypustí z úst je vždy hluboké a pravdivé, ani by chtěl zní "negativně" a proto nepatří zrovna mezi oblíbence společnosti. Pokud je jednou za takovou moudrost zkritizován, často už jen mlčky sedí a přestává si také vážit svých společníků, kteří si neváží jeho většinou opačnému pohledu.

Melancholik se v podstatě celý život učí být citlivější k lidem a regulovat svou tendenci k depresi.
Není to tím, že by viděl jen to špatné. Má schopnost vidět obojí. Dobré i špatné a hledá vždy střední cestu. Ve svém vnitřním světě maluje mraky i duhu, barvy i černotu, vše současně. 

Shumavan (kopírování s funkčním odkazem www.shumavan.cz)