Myšlenkový koncept "dokonalý život" tě zabíjí

Dokud žiješ život na základě svých myšlenkových konceptů, pak cítíš bolest, utrpení, nekonečnost bludných kruhů.
Vše je v pořádku, neexistuje problém, to tě jen tvá cesta zve k uvědomění toho, co je imaginární a co skutečné.

Všechna tvá malá či větší uvědomění se skládají k okamžiku, kdy tě hra: MYSL HLEDÁ PROBLÉM, kterého se chytí, přestane bavit.
Je to jako se závislostí. Hledá se něco, co zalepí prázdnotu, mysl je přesvědčená, že naplnění najde skrze něco venku, neboť chybí uvědomění, že je to stále uvnitř, tady a teď přítomno. 

Myšlenkový koncept je jako droga, na níž denně ujíždíte, neboť Vás odvádí od skutečnosti - pravdy.

Toto jsou nejčastější myšlenkové koncepty, které jsou cestou ven, od uvolněné přítomnosti, života, od sebe samých:
- dokonalý život
-dokonalé partnerství
-dokonalé mateřství
-dokonalé tělo, zdraví
-dokonalá hojnost

Pokud kouříte, provází Vás myšlenka, že to má nějaký dopad na Vaše zdraví, ale kouříte vesele dál. Byť by Vám kdokoli radil, nedělej to, má to dopad na tvé zdraví, budete pokračovat, ať už s tím, že nemůžete jinak, neboť je to silnější než vy, nebo že se Vám jednoduše nechce - chutná Vám to. 

Stejné je to i s myšlekovými koncepty. Jedete v tom dál, svým způsobem Vás to baví. Něco se děje. Jste zvyklí, že se něco musí neustále dít, aby Vás to bavilo. Když je ticho, mír a klid - není to zábava - drama končí. Pokud není po ruce nějaká společnost, nebo jiná náplast, tak si půjdete zaplnit to prázdno a zakouřit. Nebo půjdete přes emoční hlad. Žádná akce, pozor hrozí nebezpečí, že půjdu do sebe, tak jdu raději vyplenit ledničku. 
Jsem tak sám, co si otevřít lahvinku. Alespoň na chvíli zapomenout na to, že stále nemám tu dokonalou představu o životě, kterou se tu tak zabývám.

Jednoho dne jdete na prohlídku a zjistíte, že myšlenka dopadu na zdraví se zhmotnila. Teprve tehdy pocítíte dopad kouření na zdraví. Přijde uvědomění. Teprve tehdy se možná poprvé podíváte, od čeho jste utíkali, nebo taky ne. Uvědomění: toto mě zabíjí, je odlišné od myšlenky - má to na mě nějaký dopad. Předtím je to jen budoucnost, teď je to přítomnost. A přesně toto je rozdíl mezi myšlenkovým konceptem a uvědoměním. Myšlenkový koncept vymyslí jakýkoli příběh, aby nešel do přítomnosti. 

Myšlenkový koncept je to, co Vás zabíjí.

Jestliže máte partnera a identifikujete se s myšlenkovým konceptem - dokonalé partnerství - zabíjíte Váš vztah.
Jestliže se identifikujete s pojmem nedokonalé tělo,
pak se stále trýzníte, obviňujete a zabíjíte tak své tělo.
Jestliže se identifikujete s pojmem nedokonalá matka
(jsem příšerná matka, protože nedělám ještě to a ono)
tak s Vámi dítě nikdy nepocítí láskyplnou přítomnost.
Potřebou stále něco vyřešit, vyčistit, dokončit, mít úspěch, dojít k cíli dokonalosti, vede k myšlence, že bez toho nemůžete žít. Jste stále v budoucím čase, neustále odvádíte pozornost.
Myšlenkový koncept žije život za vás. 
Navíc si myslíte, že to nedokonalé stvoření jste VY.

Skutečný život a skutečné JÁ, je ale úplně jinde, je tady a teď.
Ten hluboký klid, když přestanete věřit myšlence.
Ona přijde, stále bude chodit.
Ale vy se podívejte co je za ní.
Co prožívám, když přichází tato myšlenka?
Ahá - je to hněv.
Jaká část uvědomění se skrývá za mým hněvem tady a teď?
Ahá - potřebuji se týrat, abych něčeho dosáhl
S kým jsem se to identifikoval ve své mysli? Co je to za osobnost,
která se tu stále týrá, aby něčeho dosáhla?
Ahá - to je mé 15 leté já, když ho odmítla dívka
Co tu zůstalo neuvědoměno, nepochopeno?
Ahá - Odmítám sám sebe.
Ahá - Jsem nádherná bytost v každém okamžiku svého bytí. 
Nepotřebuji souhlas, přijetí k životu, jen lásku k sobě.
ufff.... klid, mír, láska, pochopení
Děkuji ti dívko, která jsi mě "odmítla" (ve skutečnosti hrála hru)
za částečku pravdy o mě samotném. Nyní už vím.

Tuto hru můžeme s myšlenkami hrát neustále. Jakmile uvěříme jedné myšlence, vyrojí se tisíc dalších. Jakmile neuvěříme, zhasne tak rychle, jako přišla.

 

Shumavan