Nech světlo pracovat

Pokud požádáte zdroj, nechte světlo pracovat. 

Není potřebné složitě a s vypětím všech sil odvalit balvan, který stojí v cestě. Balvan stvořila jen mysl a rozpustí ho změna úhlu pohledu. Otevřená mysl umí být pružná a dokáže v prozření nejen změnit úhel pohledu, ale nechat vědomí (světlo v nás) ozářit všechna stará přesvědčení, kterým jste uvěřili a postupně z nich vytvářeli balvany, které se časem zvětšovaly úměrně k tomu, jak moc jste na svých přesvědčeních lpěli. 

Balvan roste díky tvůrčí síle myšlení, která se zaměřuje na dualitu. Povšimněte si, jak často se mysl v situacích, které jí a té osobě, která vládne vašemu vnímání světa, připadají složité, zaměřuje pouze na to, co je nefunkční, co je špatně, co je PROBLÉM, co chybí. Láká jí nedostatek, ne-moc, nefunkčnost. Hledá co není a nezaměřuje se na to, co již JE. 

Změna úhlu pohledu znamená mít otevřenou a jasnou mysl, která opouští smyšlený a vykonstruovaný PŘÍBĚH a zaměřuje se na to, co JE. Na dostatek, na to, co nechybí, na zdraví, na to, co je v té situaci podstatou, nikoli vnějším zdáním. 

To umožňuje světlu proniknout do všech zákoutí mysli a její osoby, do zákoutí přesvědčení, která se ve světle bortí, jako domeček z karet. Uvolní se stoletá úvízlá energie, která ležela pod neproniknutelným lpěním na přesvědčení a vzorci myšlení a v tu chvíli, kdy dochází k zvědomění (aha momentu) již můžete s klidem nechat pracovat světlo samotné. 

Přijímat jen jeho sílu, energii, lásku, která rozpustí sama veškeré nánosy, balvany a vše nefunkční. Nemusíte pro to již nic udělat. Snažit se dělat víc, urychlovat proces, cokoli přeskakovat. Jen to nechte plynout a umožněte světlu, aby mohlo pracovat tam, kde je potřeba. 

Stačí jen umět přijímat, posílat do situace vděčnost, modlitbu.... Na přijímači totiž mnohé záleží. Jestliže umíte přijímat z 10%, pak také 10% dostanete.... čím otevřenější přijímač, tím vyšší frekvence. Není třeba pracovat na své mysli, není třeba pracovat na minulosti, jediné, co je třeba udělat, je otevřít svou mysl, ducha a tělo velkému léčení.

Na co se zaměřuje a na čem si lpí mysl?
Po čem ještě touží osoba, čím se snaží být, když vším už je?
V každé situaci je VŠE - je tu zdraví, i když vidíte nemoc, je tu láska, i když vidíte jen utrpení, je tu život i když vidíte jen smrt. Jsou tu obě strany mince a stále jen jedna, které máte tendence věřit skrze své filtry osobního příběhu.

Není tu ve skutečnosti žádný balvan, problém, nic, co by stálo v cestě, pokud ho nadále, ze starých vzorců a přesvědčení, nevytváří mysl a osoba, žijící ve svém příběhu. 

Je tu všeho dostatek, ale není tu dostatek kvalitních přijímačů  Je tu mnoho těžce se lopotících bytostí, které chtějí vše zpracovat, oddřít, udělat za ZDROJ, k němuž se neobrací, i když mohou v každém okamžiku. Málo prostoru pro vroucí modlitbu a hodně námahy vynaložené směrem k příběhu.

Nechte světlo pracovat... to neznamená mít ruce založené v klíně. To znamená otevřít se plynutí, naslouchat jaký je můj další krok? Zaměřovat se na podstatu, namísto na vnější zdání. Vypustit touhu po řešení, lopotivé práci, která jen rozšiřuje osobní příběh. 

V každé situaci být jen tím, kým ve skutečnosti jsme.

K němu se obracím. 
Jemu v tichu naslouchám.
Tak dlouho, dokud nejsme jedním.

 

Shumavan