Popírání emocí

Popření - je zadržovaný vztek.

Ospravedlňování a sebeobviňování - je zadržovaný smutek.

Zdůvodňování - je zadržovaný strach.

 

Někdy bychom chtěli vidět všechno pozitivně, chceme se tvářit, že máme bolavou situaci na háku, zatímco uvnitř prožíváme skrývaný boj. Pokud přestaneme popírat své skutečné pocity a procítíme je v celé svojí síle - udělali jsme první krok směrem k léčení.

Přáli bychom si vidět aktéry nepříjemné situace i sami sebe v jiném světle, aby bolest ze ztráty byla menší a lidé, kterých se to týká- pro nás méně důležití. Hodit to na sebe je způsob, jak zakrýt smutek ze ztráty toho druhého. Ospravedlňování pak snadnější způsob, jak se vyrovnávat s bolestnými myšlenkami. Pokud si dovolíme procítit svůj smutek - udělali jsme druhý krok směrem k léčení.

Za zdůvodněním se skrývá potřeba zakrýt svůj strach. Zejména strach z toho, že danou situaci prožijeme znovu a znovu spadneme do propasti bolestí, ztrát a nepřijetí. Pokud si přestaneme zdůvodňovat, proč je nemožné odpustit a znovu vykročit vstříc novým zkušenostem - udělali jsme třetí krok směrem k léčení.

Všechno je nakonec dávkováno přesně tak, jak jsme to schopni v daném okamžiku zvládnout. Stačí věřit, že jsme v pravý čas na pravém místě a někde uvnitř sebe máme nevyčerpatelný zdroj síly, který nás v tom nikdy nenechá.

Shumavan