Přijmout, že jsem NIC a všechno

Vzdát se snažení i úsilí a přijmout NIC, že nejsem nic a nikdo, bývá velkou výzvou. Nezaplňovat již žádnou prázdnotu a nenaplněné potřeby z dětství jakoukoli náplastí, ale říct DOST - teď jsem dospělý a beru za to veškerou zodpovědnost, už nemusím plnit žádnou prázdnou díru, o nic se snažit, usilovat o to někým se stát, aby to přineslo uspokojení mě, nebo lidem, kteří mi celoživotně zrcadlí mé rodiče.

Zcela to povol a dovol si žít tady a teď. Už žádné dokazování, plnění, snaha, ale život s tím, co máš k dispozici teď a tady - není toho málo, naopak, ve všem je ohromný potenciál i dar, byť se to tak nemusí na první pohled zdát. 

 

Objevuj ten dar, tím, že budeš naplno žít, zkoušet, prožívat a hýbat se v souladu s tím, co chceš, co ti dělá dobře a přináší ti jen radost. Všechno k tobě může přicházet jen skrze potěšení a radost ze života. Stačí si vybrat a přijmout zodpovědnost za to, jak se cítíš právě teď - je to jen tvá volba, na kterou nemá vliv vnější svět. 

A pokud si držíš myšlenku, že tě má v šachu cokoli zvenčí - nemoc, nepohyblivost či nějaký nedostatek, pak se k té myšlence přestaň poutat a věřit jí, neboť je to jen iluze. Každá nemoc v sobě obsahuje zdraví, každá nepohyblivost v sobě obsahuje kvantový skok a nedostatek má v sobě esenci bohatství. Je jen na tobě, zda změníš úhel pohledu, tuto esenci objevíš a budeš s ní plně v souladu. Už žádné výmluvy, skoč do života a žij ho, každý nový krok tě dovede k otevření dalších kroků, stačí mít jen důvěru a hrát si. Jít na to skrze požitek, úsměv a hru.

Nic tě nedrží, to jen myšlenka, ke které jsi připoután.
Ten, kdo se začal držet, se jako jediný může i pustit.
Teď a tady.

Shumavan