Proč je výhodné držet si své zranění?

Měla jsem teď několik léčení, ve kterých vztah matka a dcera, syn, zásadně drželo možnost dospět, převzít plnou zodpovědnost a jít svou cestou. 

Klasické zranění - odmítnutí, a od té doby vzdor BÝT vědomou bytostí, vše, co se nedaří, v životě přičíst matce a boj.

Uvědomění bývá poměrně šok, neboť si lidé "myslí", že dospělí dávno jsou a převzali zodpovědnost za svůj život, třeba tím, že tvrdě pracují, a že již vědomě kráčí po vlastní cestě. Svým způsobem samozřejmě ano, neboť na určité úrovni jsme pouze a jedině vědomou bytostí.

Na osobnostní úrovni se však hraje nekonečná hra odmítání a vzdoru. Prokouknout to bývá lehké, pokud vědomě pozorujete svůj odpor, boje a strachy, týkající se důležitosti jít vlastní cestou, mít svůj názor, být jedinečným originálem a za tím, co vytvoříte se umět dospěle postavit a stát si za tím. Zde nejde o to postavit se za svou pravdu, ale za to kým jste, z čeho máte dobrý pocit a co je skutečně vaše, aniž by vám to bylo očkováno a srovnávali jste se s tím. Už žádné masky vnějšího úspěchu, či naopak vnějšího boje, který si dupe nožičkou, jako malé dítě, které právě nedostalo to, co chtělo.

Když spolknete hořkou pilulku a uděláte první krok směrem k matce (otci), aniž byste stále čekali, že přijde jako první, protože jste to přeci byli vy - ti zranění a odmítnutí, tak můžete pozorovat, že už pouhá představa prvního vašeho kroku k nim, může vyvolávat silný odpor. Silná ALE. Pozorujte to, jakým způsobem si začnete hájit své území, nebo se vymlouvat na různé úhybné myšlenky, kterými to není průchozí. Nemám čas. To by si myslela, že jsem blázen. Ona mě nikdy nepřijme. Na objímání ona není. Nikdy mi neřekla, že mě má ráda, to si mezi sebou neříkáme. Ale ona by měla přijít první. To ona by měla milovat své dítě bez podmínek (vnímáte, že jste to teď vy, kdo si dává podmínky a určuje pořadí?).... opravdu pozorně tomu naslouchejte. Všem myšlenkám, všemu odporu - strachu jít a udělat první krok. Ta zeď je někdy vyšší a vzdálenost ohromná, že vás to až překvapí. 

Chcete lásku bez podmínek, ale sami máte celý seznam podmínek, za kterých se můžete spojit s láskou.
S tím se pojí i hodně vnitřní víry v lásku a nelásku.
Byť často říkáte, chci lásku, uvnitř může být silná víra v to, že láska je krutá a nemilosrdná, neboť to dávné odmítnutí, tolik bolelo.

A to dávné zranění si tak opečováváte, nechcete si dovolit úlevu, protože dovolit si úlevu, by znamenalo se pustit zranění a postavit se na vlastní nohy. Na vlastní cestu zodpovědnosti a dospělosti.

Držet se zranění je proto výhodné. Zranění poskytuje ochranu a obranu, neboť se zraněním si můžete (máte ten pocit) klást podmínky. Se zraněním se dá manipulovat tak, že vám stále někdo něco dluží. Zranění také přináší pozornost - promiň, budu okolo tebe chodit po špičkách, neboť znám tvé zranění. Je to součást manželských her, kdy jeden vzdoruje a očekává omluvu, padnutí na kolena, první krok :-) Se zraněním má člověk MOC ve svých rukách, a obhájenou. Navíc není nucen dospět a stát si za svým životem, nechce se mu a raději stagnuje, tiše trpí a žije dál ve své malé kleci, kde sice není prostor se hýbat, ale je to tu tak důvěrně známé. A proto se lidé neléčí, neboť to není o tom, že by nevěděli jak a proč.... ale proto, že zranění poskytuje ochranu, na které si sedí a lpí.

Podívejte se na svůj odpor si pustit zranění a dospět - převzít plnou zodpovědnost za to, co cítíte. Je to totiž volba, která je jen na vás. Za to, jak se cítím, nenese zodpovědnost žádné mé dávné zranění, ani matka, ani otec - pouze a jedině JÁ. Jsem to já, kdo věří v nelásku a pak si na ní sedí a lpí, neboť má jednoduše strach z dalšího odmítnutí. Proto raději neudělá první krok, neboť první krok sebou nese rozhodnutí zvolit si dobrý pocit, dospělost a ŽIVOT ve své plnosti a celistvosti.

JSEM POD OCHRANOU LÁSKY A SVÉ VNITŘNÍ MOUDROSTI.
Ať bylo mé vnitřní dítě jakkoli zraňováno, ať bylo mé ego jakkoli imunní vůči lásce, ať si o lásce myslím cokoli a chráním se svými strachy, abych nemusel(a) naplno žít se všemi emocemi - tedy nedejbože ukázat radost, když jsem raněná laň, či raněný bojovník :-D aby mi stále byly prokazovány "výhody" zranění - pozornost, vina, péče, strach... to všechno mohu tady a teď zahodit a rozhodnout se, že to již nechci žít. 

Ukázat sebe-vědomou bytost - nikoli svou masku.
Udělat první krok a obejmout někoho, kdo mě dle mého vidění světa "zranil. Přestat čekat, že to za mě udělá někdo jiný.

POUŠTÍM SE SVÝCH ODPORŮ A VOLÍM LÁSKU,NEBOŤ JSEM POD JEJÍ OCHRANOU A VEDE MĚ MÁ VNITŘNÍ MOUDROST.

 

Shumavan