Prokletí milých lidí-hodných dětí

PROKLETÍ MILÝCH A POZITIVNÍCH LIDÍ-HODNÝCH DĚTÍ
je soubor naučených a převzatých přesvědčení a modelů chování, které se pro vás staly problematickými a které byste potřebovali změnit. Většina zakořeněných představ o tom, kdo jsme a jak bychom se měli chovat, má původ v dětství, předtím, než jsme se naučili racionálně uvažovat a věřili slepě všemu, co nám bylo řečeno, nebo co jsme zažili. Podmínka vlastní ceny je díky těmto přesvědčením založena na tom, jak se chováme k ostatním. Přehlížíme při tom fakt, že k sobě se přitom chováme odmítavě. Pokud jsme hodní a vždy připraveni ke službě ostatním, pak si zasloužíme lásku a pozornost. Pokud "zlobíme" a projevujeme se, tak jak potřebujeme, nic si nezasloužíme. 

Na kousek papíru namalujte postavičku, která vás reprezentuje.
Nakreslete kolem hlavy postavičky pruhy, které vypadají jako paprsky světla všech svatých. Zde znázorňujete, jak se prezentujete světu. Doplňte pruhy slovy, nebo frázemi, které vystihují to, jak působíte na ostatní. Může se jednat o způsoby chování např.: stálý milý úsměv, nepřetržitá připravenost naslouchat, mít pořád na všechny čas, nikdy neříkat ne, rozveselovat druhé, seznam může být nekonečný, ale musí být aktuální. Můžete sem vepsat pravidla v komunikaci, která automaticky dodržujete např: mám neustále otevřeno všem, vždy kladu svého partnera na první místo, svým dětem nic neupírám. Myšlenky si zaznamenejte rychle a moc nad nimi nepřemýšlejte. 

Tyto aspekty vaší osobnosti totiž rádi ukazujete ostatním, často jsou to velice pozitivní věci, vás ale nejspíš vyčerpávají a máte pocit, že jsou bez hranic.

Teď se zamyslete nad tím, které stránky své osobnosti před druhými skrýváte, buď většinou nebo pořád. Co máte zasuté hluboko uvnitř, co nikdy nevyjadřujete a přesto vás to užírá a trápí? Je to hněv, zloba, vztek, smutek, odstrčenost, osamělost...? Co by si ta milá a hodná osůbka nikdy nedovolila v běžné komunikaci ukázat?

Pak si sami pro sebe, můžete napsat různé nepříjemné a vypjaté situace v komunikaci: když vám někdo vezme parkovací místo, když jdete reklamovat věci, nebo služby, když vás, někdo slovně napadne, když po vás něco s pláčem vyžaduje dítě, když šikanují vaše dítě, když vás někdo podvádí a lže vám...atd. 

Situace, nebo vztahy, v nichž jsme schopni jednat asertivně jsou pro každého jiné. Ač je někdo asertivní v práci a dokáže tam prakticky cokoli domluvit, doma se může cítit bezmocný, když nedokáže nic upřít dítěti, nebo partnerovi a naopak.

Jak v takových situacích reagujete? Nezapomeňte, že je to pokaždé jinak, podle toho, kde se více či méně cítit bezmocní, nebo vinní.

Rohožka-reaguje pasivně (chudinka)
Agresivní-nadává a uráží 
Křivá-pasivně agresivní (nic neřekne, ale uvnitř zuří, nebo si stěžuje jinde, protože se bojí konfrontace)
Asertivní-ideál (nenapadá, mluví o sobě a o tom, co v takové chvíli chce a potřebuje, namísto obviňování hledá řešení)

převzato z knihy Jacqui Marson:Naučte se říkat ne a upraveno