Schopnost se připoutat a zase odpoutat

Není to tak jednoznačné, jak se mnohým lidem, kteří chtějí být svobodnější a volnější v životě, může zdát. Neexistuje totiž žádné pravidlo, pokud jde o věci, které nás "omezují" v rozletu.
Nejčastější přístupy jsou:
Omezuje mě to? Tak pryč od toho. 
Omezuje mě to? Tak sem s tím.
Jde totiž o to, jestli v sobě pěstujete odpor k závazkům, intimitě, připoutanosti a nesvobodě, nebo naopak odpor k nezávazkům, neomezenosti a nejistotě.

Umět se k někomu, nebo nečemu připoutat je stejné umění jako umět se odpoutat, když přijde čas. 

Přítomný okamžik učí tomu, že se naučím překonat odpor (strach) připoutat se k člověku, nebo k pracovním závazkům, či k tomu, že překonám odpor a odpoutám se od toho, co je přežité. U obojího často musíme nejdřív sklonit hlavu a jednat s určitou pokorou k procesu učení. 

Všimněte si, zda příliš často mluvíte o svobodě projevu, nebo naopak o omezenosti projevu. Není pak těžké přiznat si, kde leží váš strach a že je potřeba učinit praktický krok a jít přesně tam, kde leží váš odpor. Jen závazek a jen nezávazek není rovnováha. Jen svoboda a jen nesvoboda není rovnováha. Máte-li v životě od každého trochu, pak nemáte zapotřebí se tím jakkoli dál zabývat.

Partnerství je místo, kde je od všeho trochu. Kde je schopnost přilnout k někomu stejně silná, jako odkládat přežité.

Veru/Shumavan