Úzkost a strach

ÚZKOST

S úzkostí a strachem se vyrovnáváme zejména úspěšným jednáním - KONÁNÍM

Odkládání a vyhýbání se situacím, které nás znejisťují a odkládáním řešení se úzkost naopak zvyšuje a strach upevňuje. Jako děti máme přirozenou tendenci právě tímto odkládáním řešení jednat, v mladším věku smlouvat, ve starším věku pak zdůvodňovat, v dospělém obhajovat. Přičemž nacházíme buď již v dětském věku, nebo až nevědomě v dospělém věku jedno spolehlivé ŘEŠENÍ - ÚTĚK K NEMOCI.

 

Práce s vnitřním dítětem (můžete si dosadit k práci s úzkostným dítětem), které je úzkostné, plné strachu.

1. Dodat si pocit bezpečí a jistoty - jakmile přichází úzkost (narozdíl od strachu, který se dá snadno pojmenovat, je úzkost spíše iracionální pocit projevující se stažením hrudi, hrdla, žaludku, přičemž původ takové úzkosti je většinou rozumem nejasný - v dětství je častou příčinou absence milované osoby, cizí prostředí, odložení dítěte do jeslí, ale i úzkostná matka, která dítě brzdí svým strachem...). Představit si své vnitřní dítě, projevit mu větší náklonnost, přijmout jeho obavy a nedostatky. Chápu tvoje pocity, chápu tebe, mám tě moc rád/a.

2. Zvýšit si sebedůvěru a sebevědomí.
Navodit si situace, ve kterých jsme jedineční, nebo úspěšní, kdy jsme to již zvládli. Pochválit se. Podpořit se. Udělal/a jsem chybu, ale mám se za to rád/a. Chválím se za to....

3. Aktivní překonávání úzkosti a strachu
Podpořené vnitřní dítě a pochválené můžeme vzít do situací, které v nás vyvolávají stres, úzkost a strach. Připomínáme sobě, že bez aktivity je naděje na léčení malá, a kde není viditelný úspěch, obavy se upevní - potvrdí, zhorší.

4. Trpělivost, překonávání sebe sama, odvaha a výdrž.
To, co se léta ukládalo, neřešilo, odkládalo, nemizí ze dne na den. Chce to výdrž a trpělivost - milovat proces i sebe v procesu. Pochválit se za všechno, co přichází. Podpořit se. Vnímat i sebemenší progres, neshazovat sebe sama, když něco nejde hned.

Shumavan