Výrazně si ulehčíte život

Výrazně si ulehčíte život, pokud:

Přestanete hledat příčiny - namísto toho se spojte s tím, co prožíváte právě teď v tuto chvíli a jděte jednoduše za tím, co vám přináší ten nejlepší pocit tady a teď. 

Přestanete se zabývat tím, co se zrcadlí - zrcadlí se jen hra osobností, její zkoumání nás odvádí od vnitřního zdroje a nutí nás zkoumat jen konstrukty a stavy mysli - její nálepky a posuzování přes filtry přesvědčení. Tak dlouho ji pak zkoumáte z hlediska vnějšího světa - co se mi to asi tak zrcadlí  až ztratíte zcela kontakt s vnitřním světem. Namísto toho se jen ztište a zůstaňte s čímkoli, co přináší prožívání, zůstaňte v sobě a ve svém vnitřním prostoru a vše, co v prostoru probíhá nechte jen BÝT. Nezasahujte, neanalyzujte, nehledejte. Jen zůstaňte se vším, co se pohybuje v tom prostoru, dokud všechno neutichne a nezavládne klid. V takové chvíli často přichází inspirace, jaký je můj další krok a opět jdu tam, kde je můj nejlepší pocit - můj nejvyšší soulad. 

 

Přestanete hledat řešení - tak dlouho se soustředíte na to, co podle mysli není, chybí a nedosahuje jejích představ, až zcela ztratíte spojení s tím, co je. Uvnitř je vše, co je potřeba. Jsme tam a vždy jsme tam byli. Jediné, co nás vyvedlo ven, byla nějaká naše silná myšlenka, nebo přesvědčení, kterému jsme uvěřili. Nic nechybí. Nic nepřebývá. Nic není třeba uzemnit, ani odlehčit. Uvěřili jsme mnoha bludům. Život sám je neustálá změna, která nám umožňuje růst v každém okamžiku. Když řeknu, nic není třeba měnit, neznamená to zůstat tvrdošíjně v jediném bodu navždy, ale umožnit si další růst, ve kterém je mnoho pohybu. Život je hybná síla. Život je neustálý pohyb a my se jím necháme vést.

Jdeme přirozeně za tím, s čím nejvíce ladíme, rezonujeme, co je v souladu s naší energií. Máme vůči všemu otevřenou a jasnou mysl, která přináší inspiraci, ale neanalyzuje, nehledá PROČ (příčinu) a JAK (návod). Jednoduše jde za tím, co jí nejvíce ladí. Co je v jejím rytmu. Jestliže s ní nějaký rytmus neladí, je pomalejší, nebo rychlejší, jde přesně tam, kde jsou rytmy sladěné. Nemůže po sobě žádat, aby se sladila do stejného rytmu a přizpůsobila se, stejně tak nemůže žádat, aby někdo sladil rytmus s ní, musí se pustit a nelpět na sladění tam, kde se hraje již úplně jiná písnička. Ať je venku cokoli, jsem stále ve svém rytmu. Naslouchám vlastnímu rytmu. Neřeším, nehledám, nezrcadlím, nezkoumám, nevěřím.
Jsem jen svým vlastním rytmem. Naslouchám mu, nechám se jím vést...

Shumavan