Žít naplno v nadhledu

Když jsem byla ztotožněná s hromadou programů a přesvědčení, ptala jsem se, co mě tato situace a člověk učí o mě samotné a mých přesvědčeních, kterým věřím (jsem k nim připoutaná)?

Dokud jsem nepoznala NADHLED a nezjistila, že ten, kdo je připoután k těmto lžím, to nejsem já  jsou to jen moje ztracené části duše, které jim uvěřily, připoutaly se k nim, aby přežily v neskutečném světě.

Když ženy odjíždí z kruhu, říkají, tady jsem se spojila sama se sebou, ale co bude až se vrátím do reálného života? K rodině, k práci? To však znamená jen to, že ještě věří, že reálný život je něco tam venku. Jenže jediný skutečný život je vnitřní prožívání. A vnější realita je jen odrazem vnitřního prožívání, a samozřejmě všeho, čemu věříme a k čemu jsme připoutaní. Jsme však připoutaní k něčemu, co ani není naše, co máme od vnějších autorit a čemu jsme raději uvěřili v zájmu přežití. 
Protože nám to říkali... musí to být pravda.

Ale je to naše vnitřní pravda?
To je to, co je tu k odhalení.

Zkuste však neuvěřit v oddělenost těch dvou světů. 
V oddělenost ničeho. 
Vše je jedním.

Propojení se zdrojem je nám přirozené, není to tak, že se občas připojíme, namísto toho jsme přirozeně připojeni a jen v okamžiku, kdy nás PROGRAM vytáhne ven, se odpojíme.
Potom je logický první krok - jít k sobě.

Když nastavíte vnitřní prožívání a budete pozornost obracet v každé situaci směrem k sobě, pak se všechno jako zázrakem propojí. A všechno bude skutečné - vnitřně pravdivé.

Když jsem poznala, kdo ve skutečnosti jsem, osekala jsem ještě všechny ty bludy, včetně ezo, new age, prapodivnobludů, které mě odtáhly od sebe ještě víc a nejdál.

Dle jednoduchého klíče, co není mým vlastním prožitkem a zkušeností vycházející z mého vnitřního zdroje, to pro mě neexistuje - nevěřím, i kdyby to řekl ten nejuznávanější guru na světě, proberu to jedině s mým vnitřním mistrem propojeným s mým vnitřním zdrojem - obracím se jedině k němu - tedy k sobě.

Poté jsem tedy tuto otázku: co mě tato situace a člověk učí, ještě zjednodušila.

Učí mě obrátit se k sobě. Tečka.

Vrátit se k sobě. 
To jest být znovu připojená k vnitřnímu zdroji. 
Neanalyzuju tu situaci. 

Jen obrátím plně pozornost k sobě a přítomnosti. 
PROŽITEK.

Plná přítomnost se velmi rychle dostaví, když jste si vědomi svého těla tady a teď. 

Právě proto s oblibou říkám, začněte tělem, to vás uzemní v přítomnosti, aktivuje se vnitřní prožívání tady a teď - to je STŘED a následně se posunu do vyšší frekvence. Můžete si to představit jako cestu od zemské čakry po ty nejvyšší.

Neznamená to, že je to cesta pro všechny. 

Jsou tu duše, které jsou uzemněné jen tím, že v těle jsou, a v přítomnosti je nejlépe ukotví jejich tvořivá činnost. Ta je okamžitě spojí se svým středem a aktivuje vyšší frekvence.

Namísto analýzy se velmi tiše opět automaticky posunu do vyšší vibrace a do vyšší frekvence bezpodmínečné lásky, která je v přítomném okamžiku. 
Vnímám jednotu. 
Vnímám všechno a velmi dobře funguju i v životě.

Jsou lidé, kteří si to představují tak, že jakmile vnímám svůj střed a jednotu, jsem v sobě, tak jen otevřu pusu a zastavím se na místě a budu u toho vypadat extra mimoňsky, bez "praktické funkčnosti" 

Naopak.
Osekáni od programů, které nás neustále vedou k nefunkčnosti, oběti, spasitelským tendencím, bludům, řešením, máme PROSTOR skutečně ŽÍT. 
A to naplno.
Ale dokud to nebude vaší zkušeností, vaším prožitkem, jsou toto jen prázdná slova a zkušenost někoho jiného.
Vy jste tu od toho, abyste poznali skutečnou pravdu. 
Tu svou a jedinečnou.
Proto se obraťte k sobě a v těch houštinách polopravd, najděte jen to, co s vámi ladí a je s vámi v plném SOULADU.

Už to nemůžeme vyjádřit jednodušeji... praktičtěji... abyste jen nečetli, nenasávali, ale skutečně to praktikovali a žili.
Vy jste mistry svého BYTÍ.

Krásné vzkříšení v tomto čase a znovuzrození, drazí moji.

 

Veronika Shumavan